Kronika MS, den 6: Žužel, Zlatanův brácha, zatoulaní diváci a Ketil je frajer!

Šestý den skončil. Je to šílené, ale opravdu už jsou dvě třetiny turnaje v tahu. A co mě mrzí víc, začíná to být zase ta stará florbalová nuda. To zase uslyšíme keců, že florbal je sport čtyř zemí. Přitom ten Ketil byl tak blízko….

Jasně, Češi jsou v semifinále, potlesk za výkon. Ale pro mě byl dneska zápasem dne stejně duel Norů se Švýcary.

Začnu ale jako tradičně jinde.

Zlatanův brácha je v Praze

Ještě než začalo MS, prohlížel jsem si fotky florbalistů z celého světa a říkal jsem si, že strach půjde z Estonce Romana Passe. Plnovous, který si pěstoval, opravdu budil hrůzu. Jenže kapitán Estonců překvapil. Dneska můžu s klidem tvrdit všem známým, že Zlatan Ibrahimovič má bráchu a ten hraje florbal!

Paddy je model

Dneska mi přišla zpráva od ségry. Prý mám Patrikovi Dóžovi vyřídit, že má opravdu dobrý gel na vlasy. Jo, ale mě tohle opravdu baví. Florbal se momentálně prodává do médií a je strašně fajn, když ti kluci dobře vypadají. Mimochodem Paddy má styl nejenom na hřišti, prostě se dobře obléká i v civilu. Tenhle sport potřebuje celebrity, idoly, frajery do žurnálů. To je vedle výkonů taky moc důležité. Mnohé borce z NHL nebo naší hokejové extraligy skoro neidentifikujete – prostě hrají v přilbách. V tomhle má florbal obrovskou výhodu!

Zpráva dne

Dneska jsem přišel do O2 areny a koukal na mě turnajový deník. „Dudovič vévodí kanadskému bodování!“ stálo v něm. Já jsem fakt myslel, že téma okolo Michala Dudoviče je po smutné středě jiné. A předpokládám, že tahle „zpráva dne“ Michala ani nějak netěší. Prostě titulek mimo mísu.

Naopak v útrobách arény už vidíte na každém kroku i leták s výzvou na sbírku pro kadaňského florbalového Kata Radka Zelinku. Bohužel tenhle kluk přišel po násilném trestném činu o možnost dál hrát florbal se svýma kamarádama. Na dálku bych chtěl Radkovi taky popřát hodně síly při návratu do života.Leží v pražském IKEMu. Kéž by mohl být v neděli na finále se všemi v O2 areně… Připojuji taky své #zelibojuj a pokud chcete taky podpořit tohoto kluka, tak číslo účtu je na fotce. Já jsem mu něco poslal,

Překvápko u trpaslíků

 

Celý turnaj jsem chválil Singapur, ale zdá se, že klukům došly síly. Zápas s Thajskem měli podle papírových předpokladů vyhrát, jenže nakonec je čeká boj o poslední místo. To Polsko se konečně trochu rozehrálo a tak aspoň v soutěži útěchy zachraňuje čest. Zato Japonci nestíhali. Ičiro Ueda sice vyhrál buly na začátku druhé třetiny, což mi přineslo body do tipovačky, ale jinak to byla bída.

Florbal 3×15 minut a místo pro Ameriku a Rusko

Když už jsme u těch zemí třetího sledu. Mezinárodní florbalová federace v Praze jedná nejen o novém modelu florbalu: Hrát by se mělo 3×15 minut a soupiska se možná zúží až na 15 hráčů. Kdoví, k čemu se plénum dobere. Co je ale taky podstatné, v roce 2022 by se podle Johna Liljelunda, sekretáře IFF, mohlo mistrovství světa rozšířit na 20 zemí. Důvod? Florbal potřebuje Rusko, Ameriku i Čínu. Prostě globalizace ve velkém.

 

Žužel víc než florbal

O tom Polsku. Honza Holovka, kterého jsem chtěl odvolat, je pořád můj kamarád. Potkali jsme se na tribuně a pokecali o tom, jak to tam vlastně mají. No, žádný šlágr. Teď se i řeší, jak a zda vůbec mladíci poletí na mistrovství světa juniorů do Kanady. Prý je i varianta, že by letělo jen 13 kluků do pole a jeden trenér. Není to prostě nic levného… Na každou akci si kluci musí navíc přispět aspoň symbolickou částkou. V Polsku prostě mají přednost jiné sporty – fotbal, volejbal, skoky na lyžích nebo žužel. To je plochá dráha, pokud byste nevěděli.

Spočítejte to prosím!

Dneska padl další rekord, to jste věděli? Ti, kdo v hale byli, to viděli na kostce. Jenže dějí se kolem toho šílené brikule. Před čtyřmi lety v Göteborgu se švédští pořadatelé po finále chlubili číslem 104 445.

Jenže když se vyhlašoval útok na rekord, stanovil si Český florbal trochu jinou cifru: 104 406 diváků. Sakra, kam během těch čtyř let zmizelo 39 florbalových fandů? Dokonce když projedete zápasy z roku 2014 a spočítáte uvedená čísla, vyjde vám cifra 104 415. Ufff. Zas jiné číslo. Zase to nesedí. A proč tedy 104 406? Zákulisím se nese informace, že když se počítalo, došlo k překlepu v excelovské tabulce a místo cifry 2098 z utkání Česko – Dánsko, byl zapsán údaj 2089. To by sedělo, tady se mohlo schovat těch 9 uličníků!

Každopádně po letošním zápase Česko – Dánsko už je stejně tahle záhadnost minulost. Na světě je cifra 106 734 diváků. I když prý šéfové IFF trvali na čísle 106 694. Přesvědčila je kalkulačka a součet údajů z dosavadních 34 zápasů.

Zatím jsem ale ještě nezjistil, jestli údaj počtu diváků na zápase znamená počet prodaných vstupenek, nebo počet otočení turniketů. To by asi bylo spravedlivější.

Ale je to vlastně úplně jedno. Ve finále jde o to, že právě probíhající světový šampionát provází cílená práce zaměřená na diváky. Plán je jasný, všichni chtějí, aby zápasy vypadaly dobře, a k tomu je potřeba divácká kulisa. O nápadu naplnit zápasy outsiderů v dopoledních hodinách školáky jsem už psal.  Tohle na předchozích šampionátech chybělo a Češi chytli příležitost za pačesy. Rekord byl pokořen už tři dny před koncem. Ještě je otázka, o kolik by bylo číslo vyšší, kdyby byly levnější vstupenky.

Tomašík za 100!

Tohle se počítá líp. Gratulace! Odehrát stovku zápasů za nároďák, to už chce pořádnou výdrž a stabilní formu. Milan Tomašík jí stále má. A i když zatím na šampionátu nedostal příliš příležitostí, zahrál si i čtvrtfinále a dres s číslem 100 mu musel udělat radost. Hala tleskala ve stoje.

Kde jsou klobouky a čepice?

Jinak zápas s Dány, to byla opravdu hladká záležitost. Klukům to začíná jít čím dál víc a svou formu gradují. Čepele trochu změkly, už neskáče balónek a hlavně Matěj Jendrišák si to užil. Mazal na gól Danu Šebkovi a pak vystřihl tři krásné góly. Škoda, že se před vstupem do haly nefasují čepice nebo klobouky. Mohly na hřiště letět už třikrát. Hattrick zapsal dvakrát Adam Delong, mimochodem dnes zase jednou zavěsil, a dnes Matěj Jendrišák.

Ketile, stejně jsi frajer

No a nakonec Norsko. Nevím, jak vy, ale já jsem to dnes tak strašně přál Ketilovi Kronbergovi. Tenhle chlap si prostě dneska vyhrát zasloužil. Sice se Norsko v utkání se Švýcary celou dobu bránilo a držel ho fantastický gólman Markus Jelsnes. Ale Ketilova chvíle opravdu přišla. Právě od brankáře dostal báječný pas a na dva doteky jednou rukou vykoupal gólmana Meiera. Zpracovat a poslat si to na bekhend a pak rovnou do brány. Fantazie.

Bohužel pak Tim Brailard takovou šmudlou rozhodl prodloužení. Šel jsem dolů do tiskáče, chtěl jsem třeba i nabrat s Ketilem rozhovor. Jak je jindy sdílný, bylo vidět, že se s nikým bavit nechce. Nakonec dal úplně na konci mixzóny možná jednu větu norské televizi a zmizel… Mohl to být jeho životní gól. Na další MS už těžko pojede, vždyť konec v reprezentaci hlásil už před dvěma lety. Někdy prostě velcí hrdinové štěstí nemají.

A tak je zase všechno při starém. V semifinále jsou Češi a Švýcaři a zítra k nim přibudou Finové a Švédové. Nuda? Asi jo…

Ale doufám, že víkend snad bude stát za to!

 

Tomáš Rambousek

Ad Widget

Recommended For You

About the Author: redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *